Dokud byla mladší dcera ještě miminko, pokojíček pro tu starší jsme nijak neřešili

Hračky stejně byly všude, ale vyhrazený koutek v obýváku na její rozverné hraní brzy přestal stačit. Přišel čas udělat z „odkladové místnosti“, kde končilo všechno, pro co jinde nebylo místo, dočasný dětský pokojíček.

Všechny odstíny růžové

Asi jako každá malá holčička byla i naše Adélka nadšená pro jedinou barvu – růžovou. Jelikož jsme jí chtěli nechat volnou ruku, aby si pokojíček zařídila podle svého, očička se jí rozzářila při představě, že v růžové bude mít svoje království doslova od podlahy ke stropu. Mladší Anetka z toho ještě neměla rozum – v té době jí byl necelý rok – a my doufali, že i ona bude za pár let nadšená pro tuhle barvu.

Koberec, výmalba zdí a dokonce i záclony se nesly ve všech možných (i nemožných) odstínech růžové. Od té nejkřiklavější, ze které až zrak přecházel, až po jemnou růžovou, která se dokonce líbila i mě.

Místa nebylo na rozdávání

Na zem přišel (jak jinak) růžový koberec s kvítky. Bíle vymalované zdi jsem „vytunila“ sytě růžovou barvou, do které jsem namáčela houbu na mytí a tu poté obtiskovala na stěnu. Vznikl tak docela pěkný efekt, který jsem plánovala aplikovat i do ložnice, ale manžel byl proti.

Prostoru v tomhle dočasném pokojíčku nebylo na rozdávání. Stejně máme v plánu za pár let uvolnit dětem prostornější ložnici a udělat místnost na půdě. Tam se teprve vyřádí – to už budou skoro v pubertě a to bude teprve legrace.

Hračky, kam se podíváš

Do pokojíčku našich holčiček se musela vejít především hromada hraček. Vybrali jsme knihovnu s šestnácti poličkami, do kterých přišly barevné látkové krabice. Že budou hračky všude kolem jen ne právě tady, mi bylo jasné hned. Ale s tím se jako rodič rychle smíříte – nebo lépe řečeno – brzy se s tím přestanete rozčilovat.

Kuchyňka včetně nádobí a potravin, menší gaučík s motivem ledového království a domeček pro panenky, který jsem jako malá holka vždycky chtěla (a nikdy neměla) a moje holčičky o něho nejeví zájem. Nevděčnice mrňavé.

Kdekdo by řekl, že pokojíček není jako z magazínu – a já souhlasím. Není sladěný do moderních barev, vládne v něm chaos (a růžová), ale děti ho milují. A to je pro mě důležitější nežli cokoli jiného.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *